Ohodnoťte webové stránky

pink-smiley

orange-smiley

green-smiley

blue-smiley

Vyhledávání

 

send

Omamné návykové látky

V roce 2008 bylo v léčebných zařízeních a kontaktních centrech v ČR evidováno téměr 10 000 drogově závislých.

Z nich 66 % začalo drogu užívat ve věku nižším než 19 let.

S jinou nelegální drogou než marihuanou má zkušenost asi 5 % studentů gymnázií a až 16 % studentů odborných učilišť.

Zkušenost s marihuanou má až 20 % dětí do 13 let, 33 % studentů gymnázií a 56 % studentů odborných učilišť.

...

...

Označení droga je nepřesné (původně označuje sušené rostliny používané v lékařství), nicméně běžně se používá ve významu omamná látka, psychotropní látka, návyková látka či psychoaktivní droga. Pak je tedy řeč o chemické sloučenině, která působí na nervovou soustavu a ovlivňuje funkce mozku. Některé takové látky navíc po opakovaném užití vyvolávají psychickou či fyzickou závislost.

Tyto látky jsou v mnoha ohledech prospěšné - jako anestetika (k navození bezvědomí pro výkon lékařského zákroku - např. éter), jako analgetika (k tlumení bolesti - např. opiáty) či jako psychiatrická léčiva (k tlumení mentálních a citových poruch). Lidé je ovšem využívají také k "rekreační" funkci, což většinou znamená závažné riziko.

Jedinci zneužívají drogy opět k různým skupinám účinků - jako stimulanty (pervitin, kokain, kofein, nikotin), jako halucinogeny (LSD, lysohlávky), jako hypnotika (alkohol, opiáty, barbituráty) atd.  Obvykle se drogy dělí podle kombinace jejich návykovosti a toxicity pro organismus. Mezi nejslabší, tzv. měkké drogy, patří kofein a marihuana. Následuje LSD a extáze. Naopak alkohol svou návykovostí a toxicitou lze už řadit k tzv. tvrdým drogám a stejně tak nikotin. Dalšími drogami, jejichž rizika již nelze akceptovat, jsou pak pervitin, kokain, heroin, toluen...

Mezinárodní klasifikace nemocí říká, že při závislosti má pro jedince užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více. Jako ústřední charakteristiku onemocnění označuje touhu (craving - bažení), kterou si jedinec uvědomuje (i když ji nemusí přiznávat) a snaží se často užívání kontrolovat, nebo i zastavit; často však neúspěšně.

Závislost lze určit kombinací následujících příznaků:
a) Silná touha užívat látku
b) Potíže v kontrole užívání látky
c) Užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků
d) Potřeba vyšších dávek drogy k dosažení žádoucího stavu
e) Zanedbávání jiných zájmů a potěšení než je užívání drogy
f) Pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stavy, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci, cirhóza jater při užívání alkoholu apod.)

Důsledky zneužívání drog jsou zdravotní (poškození orgánů, nakažení se infekční nemocí při nitrožilní aplikaci), ekonomické (utracení všech peněz za drogy, neschopnost pracovat a vydělávat) a sociální (ztráta přátel, rozpad rodinných vztahů, nezaměstnanost, kriminalita).

Léčba závislosti je náročná a ne vždy úspěšná.

...

Užívání drog v populaci - Souhrn Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2014

Situace v oblasti užívání legálních i nelegálních drog v ČR je poměrně stabilní. Studie realizované v posledních letech ukazují stejný vzorec užívání drog v obecné populaci – nejčastěji užívanou nelegální drogou jsou konopné látky, které někdy v životě vyzkoušela přibližně čtvrtina dospělé populace, v posledním roce užila konopné látky přibližně desetina dospělé populace. Rozsah užívání ostatních nelegálních drog se pohybuje na výrazně nižší úrovni – celoživotní zkušenost s extází uvádí cca 6 %, s halucinogenními houbami 4 % a s pervitinem 3 % populace, užití dalších nelegálních drog se pohybuje pod 1 %. Zkušenost s extází v posledním roce hlásí přibližně 1,5 % dospělých osob, zkušenosti s ostatními drogami jsou téměř nulové.

Léky se sedativním a hypnotickým účinkem nebo léky s obsahem opiátů/opioidů bez lékařského předpisu nebo v rozporu s doporučením lékaře užilo v posledních 12 měsících 18,3 % dospělých osob. Zkušenost s novými drogami (syntetickými nebo rostlinnými) uvedlo 1,3 % dotázaných. Celkem 2,0 % respondentů (3,2 % mužů a 0,7 % žen) uvedlo celoživotní zkušenost s užitím anabolických steroidů.

Užívání nelegálních drog je vyšší mezi muži a mladými dospělými ve věku 15–34 let. Ve srovnání s r. 2013 došlo k posunu celoživotního i aktuálního užívání konopných látek do vyššího věku respondentů (nejvyšší míra byla ve věkové skupině 25–29 let, ale došlo k nárůstu rovněž ve skupinách 45–49 a 50–54 let). Současně však byl zaznamenán stejně jako v r. 2013 další nárůst míry prevalence užívání konopných látek ve věku 15–19 let.

Vyšší míru užívání vykazují některé populační podskupiny, např. mladí dospělí v prostředí noční zábavy, nebo některé subkultury – oblíbenost různých legálních i nelegálních drog se přitom v různých subkulturách výrazně liší.

Populační skupinou s poměrně vysokou mírou užívání návykových látek jsou vězni. Podle výsledků třetí vlny dotazníkové studie realizované mezi osobami ve výkonu trestu odnětí svobody v r. 2014 mělo alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou v životě 54 % respondentů. Kromě tabáku a alkoholu měli respondenti nejčastěji zkušenost s konopnými látkami, pervitinem či amfetaminy a tlumivými léky bez předpisu. Ve vězení byly podle respondentů nejdostupnějšími návykovými látkami alkohol vyrobený ve věznici a léky bez předpisu. V průběhu některého z pobytů ve vězení užilo nějakou drogu včetně alkoholu 25 % respondentů. Nelegální drogu nebo lék bez předpisu užilo ve vězení 21 % respondentů. Zkušenost s injekčním užitím drog někdy v životě uvedlo 31 % respondentů. Za problémové uživatele drog lze označit 30 % vězňů, což je v přepočtu na celou vězeňskou populaci přibližně 4 800 osob.

Užívání návykových látek mezi českými dospívajícími je velmi rozšířené. V r. 2014 uvedlo kouření cigaret v posledních 30 dnech 22 % osob ve věku 14–15 let, 12 % kouřilo denně. Denní kouření uváděly častěji dívky, chlapci však byli silnějšími kuřáky. Pět a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti třikrát nebo častěji v posledních 30 dnech uvedlo 10 % chlapců a 6,5 % dívek.

Míra zkušeností s konopnými látkami mezi 14–15letými žáky ZŠ je na úrovni 26–33 % a mezi 16letými studenty SŠ 42–47 %. Studie v mladších věkových kategoriích (11–15 let) uvádějí zkušenosti s konopnými látkami na úrovni 9–11 %. K nárůstu rizikového chování dochází nejčastěji mezi 12. a 13. rokem věku. Studenti víceletých gymnázií mají nižší míru prevalence než jejich vrstevníci ze základních škol.

Pravidelné kouření (alespoň jednou týdně nebo častěji) v r. 2014 uvedla 2 % 11letých, 5 % 13letých a 16 % 15letých. Pravidelné pití alkoholu (alespoň jednou týdně) uvedl srovnatelný podíl žáků jako pravidelné kouření, opilost v posledních 30 dnech uvedlo téměř 20 % 15letých. Zkušenost s užitím konopných látek v životě mělo 24 % respondentů v 9. třídě (shodně chlapců i dívek), v posledních 30 dnech je užilo 9 % respondentů. Ve srovnání s předchozí vlnou studie realizovanou v r. 2010 byl zaznamenán pokles výskytu pravidelného kouření, pravidelné konzumace alkoholu i užití konopných látek.

Existují však podskupiny dětí a mládeže ve zvýšeném riziku. Vysoce rizikovou kategorií dospívajících jsou klienti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež – klienti NZDM jsou třikrát častěji pravidelnými denními kuřáky, pravidelnými konzumenty alkoholu a mají téměř dvakrát častější zkušenost s užitím konopných látek ve srovnání s běžnou školní populací stejného věku.

Postoje obyvatel k užívání návykových látek jsou v ČR dlouhodobě stabilní – šetření CVVM z r. 2015 poukázalo na to, že se v posledních letech mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu, zejména jejich pravidelné užívání. Z dlouhodobých trendů se ukazuje, že lidé jsou stále méně tolerantní k uživatelům drog, psychicky nemocným lidem a osobám jiného náboženského přesvědčení.

 

Zdroj:

MRAVČÍK, V., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., JANÍKOVÁ, B., GROLMUSOVÁ, L., TION

LEŠTINOVÁ, Z., ROUS, Z., KIŠŠOVÁ, L., NECHANSKÁ, B., SOPKO, B., VLACH, T., FIDESOVÁ, H.,

JURYSTOVÁ, L., VOPRAVIL, J., MALINOVÁ, H. 2015. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České

republice v roce 2014 [Annual Report on Drug Situation 2014 – Czech Republic] MRAVČÍK, V. (Ed.).

Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 978-80-7440-134-3

 
 
CHCIWWWSTRANKY.CZ