Omamné návykové látky

V roce 2008 bylo v léčebných zařízeních a kontaktních centrech v ČR evidováno téměr 10 000 drogově závislých.

Z nich 66 % začalo drogu užívat ve věku nižším než 19 let.

S jinou nelegální drogou než marihuanou má zkušenost asi 5 % studentů gymnázií a až 16 % studentů odborných učilišť.

Zkušenost s marihuanou má až 20 % dětí do 13 let, 33 % studentů gymnázií a 56 % studentů odborných učilišť.

...

Označení droga je nepřesné (původně označuje sušené rostliny používané v lékařství), nicméně běžně se používá ve významu omamná látka, psychotropní látka, návyková látka či psychoaktivní droga. Pak je tedy řeč o chemické sloučenině, která působí na nervovou soustavu a ovlivňuje funkce mozku. Některé takové látky navíc po opakovaném užití vyvolávají psychickou či fyzickou závislost.

Tyto látky jsou v mnoha ohledech prospěšné - jako anestetika (k navození bezvědomí pro výkon lékařského zákroku - např. éter), jako analgetika (k tlumení bolesti - např. opiáty) či jako psychiatrická léčiva (k tlumení mentálních a citových poruch). Lidé je ovšem využívají také k "rekreační" funkci, což většinou znamená závažné riziko.

Jedinci zneužívají drogy opět k různým skupinám účinků - jako stimulanty (pervitin, kokain, kofein, nikotin), jako halucinogeny (LSD, lysohlávky), jako hypnotika (alkohol, opiáty, barbituráty) atd.  Obvykle se drogy dělí podle kombinace jejich návykovosti a toxicity pro organismus. Mezi nejslabší, tzv. měkké drogy, patří kofein a marihuana. Následuje LSD a extáze. Naopak alkohol svou návykovostí a toxicitou lze už řadit k tzv. tvrdým drogám a stejně tak nikotin. Dalšími drogami, jejichž rizika již nelze akceptovat, jsou pak pervitin, kokain, heroin, toluen...

Mezinárodní klasifikace nemocí říká, že při závislosti má pro jedince užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více. Jako ústřední charakteristiku onemocnění označuje touhu (craving - bažení), kterou si jedinec uvědomuje (i když ji nemusí přiznávat) a snaží se často užívání kontrolovat, nebo i zastavit; často však neúspěšně.

Závislost lze určit kombinací následujících příznaků:
a) Silná touha užívat látku
b) Potíže v kontrole užívání látky
c) Užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků
d) Potřeba vyšších dávek drogy k dosažení žádoucího stavu
e) Zanedbávání jiných zájmů a potěšení než je užívání drogy
f) Pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stavy, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci, cirhóza jater při užívání alkoholu apod.)

Důsledky zneužívání drog jsou zdravotní (poškození orgánů, nakažení se infekční nemocí při nitrožilní aplikaci), ekonomické (utracení všech peněz za drogy, neschopnost pracovat a vydělávat) a sociální (ztráta přátel, rozpad rodinných vztahů, nezaměstnanost, kriminalita).

Léčba závislosti je náročná a ne vždy úspěšná.