Domácí násilí

Co je domácí násilí?

Domácí násilí zahrnuje psychické a fyzické týrání, sexuální zneužívání či zanedbávání mezi blízkými osobami (více viz kategorie PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ, FYZICKÉ TÝRÁNÍ, SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ). Důležitým znakem domácího násilí je skutečnost, že není jednorázové, nýbrž dlouhodobé - jedná se až o systematický teror. Ovšem i fakt, že se stane poprvé, může předznamenávat opakování. Při takovém vývoji násilí většinou eskaluje - od nadávek až po fyzické útoky. Typické také je, že k výše popsaným typům násilí dochází v soukromí, zda zdmi bytu. Oběťmi tohoto násilí bývají nejčastěji ženy, velmi často ale bohužel i děti a někdy též senioři, kteří ve společné domácnosti bydlí.
Jak poznat domácí násilí?

Domácí násilí je často přehlíženo za tří hlavních důvodů:

1. děje se v soukromí za zdmi bytu
2. oběti jej popírají až zlehčují
3. panuje představa, že do domácích záležitostí nikomi cizímu nic není. Přitom najít indicie, že je domácí násilí na někom pácháno, je poměrně snadné.

Mezi nejčastější projevy domácího násilí patří:

1. Hluk z častých hádek, úderů, pláč - to sousedi v bytových domech nemohou přeslechnout.
2. Někdy i příjezdy policie, která ale místo záhy opouští bez pachatele.
3. Modřiny a podlitiny členů rodiny - obvykle žen, dětí, seniorů.
4. Nepravděpodobné výmluvy obětí, jak ke zraněním došlo.
5. Snaha obětí zakrývat svá zranění (nošení slunečních brýlí přes monokly apod.)
6. Snaha obětí události bagatelizovat, případně i brát zodpovědnost na sebe.
7. U dětí projevy syndrom CAN vypozorovatelné především ve škole.
8. Nápadně asociální chování agresora i mimo domov (závislost na alkoholu, hracích automatech apod.), to ale nemusí být nutně podmínkou (dotyčný může být oblíbený).

Co dělat?

Pokud má někdo podezření na domácí násilí páchané v jeho okolí, neměl by hned uhodit jak na domnělou oběť, tak na domnělého agresora. Křivé obvinění nebo obvinění na základě nedostatečných důkazů může situaci spíše zhoršit.

Jak postupovat:

1. Zeptat se na problém týraného - předpokladem k takovému rozhovoru je vzájemná důvěra, příslib společného postupu při řešení, empatický postoj a více naslouchání než hodnocení, rozčilování se a poučování.
2. Je-li obětí dítě, pak platí postupy uvedené u syndromu CAN (viz PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ, FYZICKÉ TÝRÁNÍ, SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ).
3. Je-li obětí dospělá osoba, pak je nutné citlivě dodat odvahy a připravit krizový plán (pomohou s tím i specializované linky důvěry viz KRIZOVÉ LINKY). Velmi často se stává, že i po přivolání policie oběť obvinění stáhne (samozřejmě z obav z agresora, z citové angažovanosti), a to i dnes, kdy funguje institu vykázání agresora.

Vykázání - upravuje v současné době Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, kde je specifikováno Oprávnění vykázat z bytu nebo domu i jeho bezprostředního okolí. V praxi funguje vykázání tak, že osoba, která se dopouští násilí, je po příjezdu policie neprodleně vykázána nejméně na dobu 10 dnů, tato lhůta pak může být prodloužena. Agresor si může vzít jen osobní potřeby, potřeby pro podnikání a doklady, policistům odevzdá klíče, nesmí se vrátit ani do bytu či domu, ale nesmí ani jinak kontaktovat osoby, na které útočil. Policie ihned vyrozumí intervenční centrum, příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí a soud. Během lhůty tak oběti získávají ochranu a dostatečný prostor pro spolupráci s odborníky (psychology a sociálními pracovníky), je možné připravit se na rozvod, obvinění a trestní stíhání agresora, řešení bydlení atd.