Čeho si všímat a jak poznat poruchu učení?

Obecně platí, že čím dříve je porucha učení diagnostikována, tím větší je šance na její úplné zvládnutí, nebo alespoň její zvládnutí do té míry, aby nebyl narušen školní prospěch a obecně postoj dítěte ke škole. Ve společnosti obecně, bohužel i mezi pedagogy, dosud chybí dostatečné povědomí o tom, že specifické poruchy učení nesouvisí s inteligencí, že je lze vhodným přístupem mírnit. Děti, u nichž nejsou poruchy diagnostikovány včas, jsou pak často onálepkovány jako hloupé, nedostává se jim ocenění a podpory, jakkoli se snaží s poruchou vyrovnat a ve většině případů si samovolně vytvářejí vlastní kompenzační mechanismy, jak poruchu zvládnout. V krajních případech může nezájem a nesprávné zaškatulkování vést u dětí k zaujetí negativního postoje nejen k předmětu, který nezvládají, ale obecně ke škole.

Specifické poruchy učení se dají rozpoznat už u velmi malých dětí, většinou po nastoupení do mateřských škol. Včasná diagnóza a nápravný přístup, někdy spojené s odložením školní docházky, mohou vést ke zmírnění poruchy natolik, že dítě pak po nástupu do základní školy významně nevybočuje.

Co sledovat u předškolního dítěte:

1. Opožděný nebo narušený vývoj řeči, malá slovní zásoba, špatná větná skladba, problémy s artikulací, nepřirozená intonace (chybná klesnutí hlasem) - za předpokladu, že jinak má dítě dostatek podnětů a rodiče se jeho výchově k řeči věnují.
2. Dysfázie - dítě buď ostatním dobře rozumí, ale má problém s vlastním vyjadřováním, nebo má problém porozumět sdělovanému, ačkoli mluví dobře, v krajním případě ani nerozumí, ani nemluví; dyslalie čili patlavost při mluvení.
3. Neklid či naopak impulzivita a zvýšená aktivita, apatie, nesoustředěnost, časté opakování pohybů (houpání se, poklepávání rukou)...
4. špatně kreslí, má-li nakreslit předmět podle předlohy, kreslí jej chybně (stranově opačně, nedokončeně).
5. Absence ponětí o významu číselných označení - většina předškolních dětí umí počítat alespoň do deseti ve správném pořadí a dokáže množství srovnávat (ví, že pět jablek je víc než tři).
6. Zaměňování písmen - většina předškolních dětí chce poznat písmenka, umět se zjednodušeně podepsat, je normální napsat třeba "E" a "S" zrcadlově, ale výrazná a trvalá neschopnost písmena rozeznat (např. "P" a "B") může být náznakem poruchy.

Specifické poruchy učení se i přes obezřetnost rodičů často naplno projeví až při nástupu do základní školy, zejména ke konci první třídy a v průběhu druhé a třetí třídy, kdy už je nejvyšší čas zakročit. V opačném případě je vysoké riziko, že dítě začne být školou frustrováno - ačkoli se snaží, nedostává dobré známky, vysmívají se mu spolužáci, napomínají jej rodiče i učitelé - a to vše zcela neoprávněně, pakliže o pravé podstatě příčin problémů netuší, což ovšem dospělé neomlouvá.

Co sledovat u školního dítěte:

1. Výrazně horší prospěch jen ve specifických předmětech, v jiných dobré výsledky.
2. špatné čtení - dítě zaostává za spolužáky, příliš dlouho slabikuje, zpočátku ani neumí souhlásky spojit do slabik, nepřirozeně intonuje (neklesá hlasem na konci věty nebo větné úseky zakončuje, jako by šlo o tázací větu), vynechává slova, komolí slova, zaměňuje písmena ve slovech, často se při čtení zasekává.
3. špatné vnímání čteného textu - dítě si čtený text nepamatuje, nedokáže jej převyprávět, neporozumí významu přečtených vět.
4. špatné psaní - dítě výrazně škrábe, vynechává písmena, píše písmena zrcadlově, nadmíru zapomíná na háčky a čárky, spojuje více slov dohromady, při diktátu zapíše méně známé slovo zcela nesprávně, při opisování textu podle předlohy vynechává či samo doplňuje slova, případně i slova z předlohy špatně přepíše.
5. špatné kreslení - dítě není schopno nakreslit obrázek dle předlohy, výrazně přetahuje či nedotahuje, výrazně špatně rýsuje, překresluje předlohu zrcadlově či neúplně...
6. špatné počítání - dítě píše číslice zrcadlově, špatně je čte (např. místo 21 přečte 12), nechápe zadání slovních úloh a od počátku je řeší špatně, plete si početní znaménka (plus, mínus, krát, děleno), tipuje naněkolikrát výsledek, má tendenci se běžné logické početní úkony učit zpaměti bez pochopení, nemá ponětí o časové ose (na otázku, zda se mohl potkat Franta narozený v roce 1860 a Marek narozený v roce 1992 odpoví, že ano; má problémy s převodem jednotek - např. centimetr, metr, kilometr), nerozlišuje hodnotu bankovek...